P S Y C H O P O R A D N A

založil:
Fredie
dne:
13.9.2002 13:49:18
kategorie:
Praktické informace
Zaregistrujte se a získáte:
- vlastní unikátní přezdívku
- vlastní ikonku
- soukromé zprávy
- oblíbené diskuze
- a spoustu nových funkcí
* registrace je zdarma
 Tequila Peter (xxx.xxx.113.140)reagovat 26.9.2003 13:14:05
RE:RE:Kde je ten paran co s nama kalil?
Jenže se zdá, že jsi usnul, poslední aktualizace v lednu. :-( Netrpělivě vyhlížím fotky z hromadných narozek na chatě... A to video, o kterým je řeč, je z druhýho dne Tvých loňských narozek? :-)
 Fredie (xxx.xxx.216.136)reagovat 29.9.2003 13:44:56
RE:RE:RE:Kde je ten paran co s nama kalil?
Zdravicko, je mi lito, ale jsme zaneprazdnen. Udelam co budu moci :o) A to video je ono, jak Balu blil :o))
 Renáta Frantová (xxx.xxx.10.253)reagovat 16.12.2008 16:21:09
vyhrážanie
dobrý den,potrebujem poradit,som asi dva mesiace po rozvode,hoci som to plánovala tri roky a ex o všetkom vedel,začína sa správat agresívne a čoraz častejšie sa mi vyhráža zabitím,podotýkam,že stále bývame ešte spolu.potrebujem poradit,akým spôsobom riešot situáciu,vdaka
 zima (xxx.xxx.165.38)reagovat 14.5.2009 12:32:17
jak scestne !!!
Nevim co tady vsichni resite,zadna laska neexistuje...Protoze,kdyby byla,tak rodice miluji svoje deti a rozvodu by taky nebylo tolik.Dnesni doba je takova,ze kdyz tady chces po sobe nechat musis blizniho sveho co nejvice obrat,nejlepe ovsechno..a divat a smat se tomu jak je blbej a duverivej
 Marek Verner (xxx.xxx.219.33)reagovat 14.3.2010 20:43:45
Jsem nemocný? Měl bych se léčit?
Ahoj Jmenuji se Marek a je mi 21 let. mám problém a to dost závažný. Dělám věci o kterých si myslím že jsou správné ale je tomu naopak. ztrácím kontak s lidmi,s přítelkyní,s otcem. Sedím každý den PC a zbytek světa jako by neexistoval. Nevím...Baví mě to strávím u PC cca 12 hodin v kuse. Občas mám depresi,rozbrečim se kuli tomu. Jsem hrubý na všechny okolo včetně mého otce a přítelkyně a poté mě to mrzí ale nevím co mam dělat. touha k PC je moc silná a kontak mizí....př. Přítelkyně napíše pod na ICQ a já jen odseknu no joo a věnuju se videohře a je mi jedno jak se cítí. Po nějakém case si to uvědomím a začnu plakat. prosím pomozte co mám dělat.
 Leona (xxx.xxx.116.138)reagovat 5.5.2010 12:23:30
Prosím poraďte
Dobrý den. Potřebovala bych poradit. Mám potíže se synem...Žiju sama se třema dětma v rodinném domku, manžel mne opustil před dvěmi lety, těsně před porodem. Synovi je už 21 let a má zaměstnání. V září nám do domu přivedl holku, aniž by jí představil a nastěhoval si ji tam bez dovolení. Ani se nás na to nezeptal a až jednou, když s ní moje starší dcera mluvila, jí oznámila, že u nás bude bydlet a že je s mým synem těhotná. Dohodli jsme se tedy, že mi budou přispívat na domácnost a budou u nás bydlet do ledna, než si najdou něco svého. Nechala bych je tu, ale vzhledem k tomu, že moje starší dcera má před maturitou a baráček má jen 4 místnosti, je logické, že by tu bydlet nemohli. Od té doby to šlo z kopce. Neplatili mi, jen syn mi dával 2000 Kč měsíčně a když jsem mu naznačila, že takhle to dál nejde, že mám vlastně jenom mateřskou, alimenty od otce, které jsou na obě dcery 5000 a sociální příplatek 500 Kč, začal mi nadávat a při hádce mi dokonce dal i facku, poté se nám tu začal objášet na schodech. Začlo to být špatné, moje matka věřila jemu a ještě mi nadávala, že je vůbec vyhazuji, když nemají kam jít...nerozuměla mi. Můj bývalý manžel je také na synovo straně, protože sem jezdí jednou za měsíc a zrovna když přijede, tak syn začne něco dělat, aby se neřeklo, že nic nedělá. Jediný kdo stál na mé straně byla moje dcera. Ta si s ním jednou chtěla promluvit, ale skončilo to tak, že ji nejprve slovně a poté fyzicky napadl, že ze strachu utekla k tetě. Synovo slečně jsme vysvětlovali, že tu nemůže zůstat a ona pořád slibovala, že to nějak vyřeší. Nakonec to vyřešila tím, že si v březnu vzala půjčku, ačkoliv ji nemá z čeho splácet a zaplatila mi od září do března a tím to pro ně skončilo. Při jakémkoliv pokusu sejít se s jejími rodiči a vyřešit situaci nám říkala, že rodiče nemůžou přijet a tak dále...až jsem se od sousedů dozvěděla, že již třikrát byli v naší vesnici a pokaždé byli u hospody, ani jim neukázala, kde bydlíme. Naštvala jsem se a s dcerou jsme se vydali za nimi do města. Dcery kamarádka v tom městě bydlí, tak nám řekla, kde bydlí. Bohužel jsme je nezastihli doma, a tak jsme jim tam nechali dopis, v němž jsem je žádala o pomoc a nechala jsem tam i kontakt na sebe. Nikdo se neozval... Dítě je už tři neděle na světě a pořád u nás bydlí a jsou kvůli tomu neustálé rozbroje. S ničím mi nepomůžou, opět mi neplatí. Ani na dceru neberou ohledy, že má 3 týdny před maturitou a potřebuje se učit. Prosím poraďte mi, co mám dělat. Jsem už zoufalá a nevím jak dál. Děkuji
 Klaudia (xxx.xxx.38.223)reagovat 27.6.2010 20:36:37
DEPRESIA
Celý deň mávam časté výkyvy nálad. Keď mám dobrú náladu, tak mám veľa energie a cítim záblesky šťastia, robím si plány na nasledujúce dni, prázdniny a do budúcnosti aj keď často nereálne no verím, že sa mi splnia aj keď v hĺbke viem, že je to hlúposť. Počas stavu dobrej nálady som sa prihlásila do fitka a objednala si osobného trénera. Chodiť do fitka ma baví, cesta tam a tá hodina až hodina a pol zo mňa vybije všetky tie zlé myšlienky, zlú energiu a cítim sa šťastná, že robím niečo pre seba a je to super pocit keď tam driem a tečie zo mňa pot. Potom z tade výjdem väčšinou veselá a teším sa na cestu busom so slúchatkami v ušiach cez celé mesto. Počas dobrej nálady ma ešte baví chodiť von so psami na lúku a vidieť ako sa hrajú a to je asi tak všetko. Bohužiaľ častejšie mávam zlé nálady, pri ktorých sa cítim úplne nanič. Celé dni som doma, len ležím alebo sa ponevieram ako telo bez duše a nikto a ani ja sama sa neviem premôcť a donútiť niekam ísť. Napádajú ma zlé, depresívne myšlienky niekedy aj na smrť, že už nevládzem žiť. Bolí ma celé vnútro takou tupou neopísateľnou bolesťou, čo je ešte horšie ako keď bolí napr. brucho. Často pociťujem svoj život tak, ako keď píšeš príbeh a zrazu nevieš ako ďalej, zamotal si sa v príbehu a už sa nevieš z toho vymotať von a nemáš ako pokračovať a celý príbeh stratil zmysel celá tvoja snaha vyšla na zmar. A tak to cítim aj ja so svojím životom ako keby zastal a zamotal sa v tomto mieste v období depresie a nie je cesty späť, život stráca zmysel, význam príbeh nemá „happyend“. V hlave sa mi víri toľko myšlienok a ja ich neviem nikomu povedať tak ako chcem aj tak by to nik nepochopil a ja by som tým aj tak nevyjadrila všetky tie pocity, úzkosť. Neviem to vhodne napísať ani na papier tiež sa z toho neviem vymotať aby to malo taký význam ako chcem. Často počas tejto zlej nálady pociťujem nenávisť k svetu, k ľuďom mám pocit že sa nenájde ani jeden človek, ani jedna z mojich predtým dobrých kamarátok a kamarátov, ktorý by ma mal rád a potom som k nim odmeraná a izolujem sa od nich no v srdci cítim bolesť a strašný smútok že aj keď vedia ako mi je ani sa neozvú neopýtajú sa ako sa mám. Nevidím zmysel môjho života, pretože v podstate celé dni sú o tom istom a ja sa nedokážem postaviť na nohy a žiť tak aby som bola so sebou spokojná a bola rada, že žijem ako žijem. Stále častejšie si uvedomujem, že aký je život krátky a nevyspytateľný a ja nedokážem žiť! Strácam najkrajšie obdobie života dospievanie tým že ho v podstate nežijem len prežívam ako sa to vôbec prežívaním nazvať dá a toto obdobie mi už nik nevráti. A viem, že je to celé len v mojich rukách zmeniť to a to ma deprimuje ešte viac že sa mi to nedarí, neviem ako... Dosť veľký problém, ktorý mám je, že sa bojím kontaktu s ľuďmi alebo skôr komunikácie s ľuďmi, čo ma veľmi trápi a preto sme požiadali Šajgalíkovú o psychologičku, ktorá mi odporučila že vraj dobrú pri ktorej som bola 4-krát a to sa ma na každom sedení pýta to isté lebo za týždeň asi zabudne na to čo sa ma pýtala a k tej hlavnej téme prečo som k nej príšla sme sa takmer nedostali lebo ona tvrdí, že problém s komunikáciou nemám keď sa viem v pohode rozprávať s mamou. Tak tu sa asi môj problém ťažko vyrieši. Počas zlých nálad mám nutkanie si nejako ublížiť najskôr som sa schválne prejedala aby mi bolo zle a ničila si cukre a na to mi Šajgalíková odporučila vypiť pohár vody. A prípad akože vyriešený. No to ma prešlo a teraz keď mi je zle tak musím byť pesťami do steny aby to čo najviac bolelo alebo si vezme viac tabletiek Lexaurinu na ukludnenie, ale ani tie nezaberajú. A ja už neviem ako ďalej ale tieto stavy ma už ničia je to strašne psychicky vyčerpávajúce. A pritom glykémie mám dobre a psychika je v prdeli tak čo mám do pekla robiť??
 karel64 (xxx.xxx.92.156)reagovat 23.2.2015 19:01:39
nevite nejake leky na posileni kratkodobe pameti? dik.
 karel64 (xxx.xxx.92.156)reagovat 23.2.2015 19:02:18
nevite nejake leky na posileni kratkodobe pameti? dik.t,731726524


stránky: 1 2 3 4