Reagovat na příspěvek
| úvaha [Autor: kminnek] [Datum: 09.08.2002 12:54:40] |
Jsem sám jak černý kříž,který je od větru ošlehán,nejde mi nic,chi raděj umřít,nemám proč žít mé srdce je mrtvé,mé vnitřní já pomalu umírá já jsem sám mrtví a mrtví nemluví.Umírám pomalu,v mém srdci je ta nejtěžší rána která se nikdy nezacelý a anikulka nezpůsobí takovou bolest.Mé srdce krvácí a nejde to zastavit tak jen Tiše umírám smutný a sám,opuštěný.Tak kde je ten anděl,který si pro mě přijít ta smrt je pomalá krutá ale spravedlivá.Za chvilku vydechnu naposledy a jen zvony v dáli zahrají tu písen poslední,kterou už asi slyšet nebudu.Cítím teplo,přichází smrt,co je to smrt.Je to jen myšlenka,která každému proběhne hlavou,když se naplní čas každého z nás.není to nic těžkého,přijde jen anděl,odnese se nás někam,kde se setkáme se svými blízkými.Není to o pekle,peklo si děláme na zemi sami,všechny ty války,zbytečné životy a smrt,už toho bylo dost.Proč se pak divíme,když přijde záplava,ozve se sopka,ale lidi na tato znamení jen se smíchem se dívají a opovrhují.Spíš si zahrávají s vesmírem,který je nekonečný a má mnoho možností jak napravit naše chyby,ano naše,nás všech,všechna ta znečištěná moře,otrávený vzduch,umírající lidi na tolik nemocí.Tak nač potřebujem zbraně,atomové elektrárny,nač se potřebujem vzájemně zabíjet.Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí,spíš lež,moc a nenávist zvítězí nad pravdou a láskou.Ale je to jen naše chyba,nás všech,že se to dá otočit proti nám,všem.Nevím,ale přijde trest na nás všechny at je ten vinnen a nebo ne.Za vše si můžem sami.Ani já jsem nevěřil a ted začínám věřit,že tohle nikdo nechtěl.Nastal čas nápravy a odpuštění,pokud si dokážem odpustit hlavně sami sobě.Jeden moudrý muž pronesl:člověk není štastný když se druhým zdá,ale když sám sebe pokládá za štastného.To asi umí jen málo lidí,protože jak by vznikla závist.Závist je zlo a to bůh nechtěl.Myslím,že mělo to být tak,že prvotním zájmem každého z nás,bylo překonávat překážky a usilování o úspěch přijde později.Život má větší představivost,než si nosíme ve svých snech,sny jsou hezké,ale jsou to jen sny,na které nikdo nevěří.Já také nevěřil,dokud se nazačali plnit.NIkdo z nás by neměl sundavat nohy ze země a oči z hvězd.Stojíš před propastí,rozhoduješ se jestli uděláš jeden velký skok a nebo dva krůčky,ale jak uděláš krok,tak se zřítíš do tmy,co si vybereš:život a nebo smrt?Já si vybral život,vybral jsem si lásku k blížnímu svému,láska je největší léčitel na zemi,léčí všechny nemoce.Hraji takovou hru,kamarádka a já méme na výběr tři otázky,můžeš se ptát na cokoliv,úplně na vše,jen rozhoduje upřímná odpověd.otázka:v co veříš?Odpověd:věřím na život,věřím v to,že musíme každý z nás naplnit určité poslání,věřím v osud,věřím v posmrtný život,věřím na život bez katastrof,povodní,věřím na pravdu a lásku,učím se věřít v sám sebe,protože pokud se to každý z nás naučí,tak hodně pochopí.Věřím v to,že jsem mohl vidět zas druhý den východ slunce a poděkovat bohu.Myslíš,že je to zbytečné,odepisovat někomu na tři otázky.To si myslíš jen Ty,ale dobrá,můžeš to také skusit:
1)čeho si na světě nejvíc ceníš?
2)čím by ses chtěl narodit v příštím životě?
3)co je to vlastně život?
Jen sedíš a přemýšlíš,tyto věci Ti doposud unikali,čeho si na světě nejvíc cenil,plného účtu penez,ale co zdraví,koupíš si jej za peníze,určitě ne,jen jsi okrádal rodinu o čas a viděl jsi své děti dva týdny v roce kdzž jsi je vzal na dovolenou,to je asi tak vše,pak se zas celý rok honíš a nemyslíš na své blízké,to ale tak nikdo nechtěl,máš rozdávat moudrost,předávat skušenosti.Žijem v kruhu,myslím,že už nechci umřít,chci vystoupit z kruhu ven a dát se tu svou pravou cestu,na kterou se dostane každý z nás.Já jsem se také dostal,díky čarodějce,není to o tom,jak jsi žil předtím,ale jak budeš žít ted.Je to o tom,naplnit své poslání,ketré máš určeno.MOžná,že na tu svou cestu nedojdeš hned,ale budeš na ní naveden,tak jako já.Jsi nemocný,chodíš k doktorům,dávaj Ti prášky,sice odstraní nemoc,ale neodstraní příčinu,tu kterou sis vztvořil svou myšlenkou.Změn své myšlenky a změní se i tento svět.Je to na každém z nás.Bůh přeci nechtěl,abychom žili ve strachu a z toho,co se kde zase stane,je to náš trest za to,jak se chováme k přírodě,my všichni.Je to o tom,že když budem přírodu uctívat a vážit si ji,nic takového se dít nebude,je mi líto těch 2 mrtvích,je mi líto,těch zaplavených rodin,at už s dětmi a nebo starých lidí,kteří už třeba nikoho nemají,je mi líto,že k tomu došlo,nejsem novinář,píši poprvé,ale byla to vůle boží,trest,který musel jednou přijít a pokud se už konečně lidstvo nevzpamatuje,přijde náš zánik a nebude to jen potopa. |